Maminka je duší každé rodiny. Maminky mají na starosti tisíce věcí, ony jsou sluníčkem, kolem kterého se otáčí celá rodina. Když se maminka usmívá, je doma vždycky dobře.
Moje maminka pro mě v dobách, kdy jsem vyrůstala, toho udělala strašně moc. Ostatně, dělá dodnes. Tenkrát však bylo zásadně důležité, že maminčin hlas se stal mým vnitřním hlasem a slova, která zasela jako zázračná semínka do mého srdce, v něm zůstala dodnes. Připomínám si je každý den. Slova znějící jejím hlasem prostoupila mým vědomím a stala se mou součástí. Nabírám z nich sílu kdykoli to potřebuju. Maminka mi vštípila sebedůvěru a pocit vlastní důstojnosti, pomohla mi uvěřit v sebe sama. Dodnes jsem jí za její slova hluboce vděčná.
Co mi říkávala…
1. Ty jsi moje krasavice…
Obvykle mi to říkala, když jsem se nějak hezky zachovala, správně jsem se rozhodla nebo projevila nezávislost své povahy. Říkávala to i ve chvílích kdy jsem se s něčím těžkým pachtila a byla celá zpocená, ušpiněná a rozcuchaná. Naučila mě, že opravdovou krásu mám uvnitř, že se projevuje mým jednáním, mými činy. Je mnohem důležitější než krása vnější. Když mě maminka pohladila po zpocené tváři a řekla: „Ty jsi moje krasavice…“, cítila jsem takové štěstí, takové uznání, jako nikdy v životě. Tomuhle jejímu pohlazení a pochvale se nevyrovná žádné vyznamenání.
2. Bude z tebe dobrá maminka
To jsem slýchávala dost často. Ne snad proto, že mě maminka chtěla orientovat na mateřství, ale proto, že ve mě cosi viděla, vycítila, něco takového, co si já sama teď uvědomuju každý den. Nějaký neúnavný, nepřetržitě pracující jemný motorek. Můžu být úplně vyřízená, utrápená, neklidná a nerozhodná v tom či onom, ale o tom, že jsem dobrá matka, že se tak chovám, nepochybuju nikdy. Je to mé krédo, má vůdčí hvězda, něco, co bych za žádnou cenu nezradila. Jeden z nejzásadnějších smyslů a hodnot mého života.
3. Je mi moc líto, žes tohle musela zažít…
Maminku vždycky zajímalo všecko, co prožívám. A i když mě třeba nedokázala pochopit, vždycky mi dávala najevo soucit i podporu. Soucit plodí soucit a dobře víme, že pouze s touto velmi důležitou schopností budou naše děti schopné navázat normální zdravé vztahy s jinými lidmi. Vztahy založené na vzájemné důvěře.
4. Co budeš dělat?
Maminka mi nikdy neříkala, co mám dělat. Když jsem se podle jejího názoru slepě točila dokolečka nebo se nerozhodovala zrovna nejšťastněji, místo nátlaku nebo nějakého kontrolování mi dávala najevo, že mi důvěřuje. O moje záležitosti projevovala zájem, a tím mi ukazovala, jak důležité pro ni jsou moje myšlenky i city.
5. Nakonec najdeš správné řešení
Když jsem se pokoušela najít řešení nějakého problému, maminka mi vždycky uměla nějakou formou dát najevo, že nepochybuje o mé schopnosti najít tu správnou odpověď, že jí důvěřuje. Umění rozhodovat se je pro utváření sebeúcty důležitá věc a maminka nikdy nekritizovala to, k čemu jsem došla. Umožnila mi zodpovídat sama za sebe. Vždycky jsem měla její podporu a i když jsem udělala chybu, nikdy mě neshazovala a vždycky stála na mojí straně.
6. Pozvi kamarády
U nás doma vždycky rádi viděli mé kamarády. A ti k nám chodili i když jsem třeba nebyla doma. Dobře věděli, že je maminka pozve dál, nabídne jim nějaké občerstvení a budou-li o to stát, popovídá si s nimi. Když ne, mohou si přečíst nějaký můj časopis nebo knížku, mrknout se na nějaká videa. Touhle „politikou otevřených dveří“ mě maminka naučila dbát na to, abych neměla ve svých věcech nepořádek a také uměla připravit něco dobrého.
7. Modlím se za tebe
Maminka u sebe vždycky měla růženec. Pro ni to není nějaký náhodný doplněk, upřímně věří v boha. A za mě se skutečně modlila. Modlila se za kluky, se kterými jsem chodila, modlila se za moje kamarády, za jejich rodiče a příbuzné. Naučila modlit se i mě. Nejsem si tak docela jistá, jak je to s mou vírou, vím však jistě, že mi to přináší klid a pocit bezpečí.
8. Mám tě ráda
Tahle slova samozřejmě říkají všechny mámy. Moje maminka je opakovala často. Kdyby svůj cit dokázala vyjádřit ještě líp nějak jinak, jistě by to dělala. Říkala «mám tě ráda» a silněji než těmito slovy city vyjádřit nedokázala. Mě se však ještě dneska zdá, že ta slova jen slabě vyjadřují všechnu její obětavou lásku a péči.
9 Jdi si zadovádět
Dokud jsem byla malá, samozřejmě jsme se s dětmi něco navyváděly, hrály si a smály se až k zbláznění. Teď v dospělosti se mi někdy zasteskne po té době, hlavně když je život těžký a spletitý až k nesnesení. A maminka mi i dneska tahle slova říká, když u ní nechávám na noc své děti. «Jdi si zadovádět…», vystrkuje mě za dveře «…a nedělej si starosti».
Pak se mě vyptává, jaké to bylo a jak jsem se bavila, zatímco hlídala děti. Raduje se z mojí radosti. Tímhle prostým způsobem mi dává znát, že pro ni nejsem přítěž, ale štěstí. Že také moje děti jsou jejím štěstím. A mě skáče srdce radostí, jako kdybych vykonala kdovíco záslužného.
10. Jsem na tebe moc pyšná
Je neskutečné štěstí slyšet, že je na vás někdo hrdý bez ohledu na cokoli. Jste jeho pýcha. Vyrůstala jsem v přesvědčení, že na sebe mohu být pyšná. A dodnes také skutečně jsem.
Čím více času strávíte se svou matkou, tím déle bude žít. To je vědecky dokázáno.
“Mami, já chci tuhle hračku”, aneb jak dítě naučit hospodařit s penězi