Jedním z nich je rozměr závislosti; to se přihodí většině lidí.
Muž je závislý na ženě, žena je závislá na muži; jeden druhého využívá, navzájem si jeden druhého podřizují, jeden druhého ponižuje až na úroveň zboží. V devětadevadesáti procentech případů se na světě děje právě tohle. A právě proto láska, která dokáže otevřít dveře ráje, otevírá jen dveře do pekla.
Druhou možností je láska dvou nezávislých lidí.
K tomu dochází spíš vzácně. Nicméně i tento svazek přináší utrpení, protože v něm probíhá setrvalý konflikt. Žádný soulad tu není možný – oba jsou tak nezávislí, že ani jeden z nich nejeví ochotu ke kompromisu a přizpůsobení se tomu druhému. S básníky, výtvarníky, mysliteli, vědci a se všemi, kdo alespoň ve své mysli žijí v jakémsi svém nezávislém světě, se nedá žít, jsou to příliš excentričtí lidé.
Nechávají tomu druhému svobodu, ale tato svoboda je spíše lhostejností než svobodou a vypadá tak, jako by jim bylo všechno jedno, jako by to pro ně nemělo význam. Poskytují si navzájem možnost žít ve vlastním prostoru. Vztah je pouze povrchní – bojí se hloubějšího vzájemného pouta, protože víc lpějí na své svobodě než na lásce a na kompromis nejsou naladěni.
A třetí možností je vzájemná závislost.
K tomu dochází velmi zřídka, když však k tomu dojde, je to ráj na zemi. Dva lidé, ani závislí, ani nezávislí, nezměrně navzájem souznějící, jako kdyby společně dýchali, jako kdyby byla přítomna jedna duše ve dvou tělech. Když k tomuhle dojde, je to láska.
Pouze tomuto jevu můžete dát jméno láska. První dva typy ve skutečnosti nemilují – pouze přijímají opatření. Sociální, psychologická a biologická opatření. Třetí typ je však cosi duchovního.
Osho
Zákony šťastných vztahů
Žijte svými sny, ale muže svých snů nehledejte