Chuť a kvalita steaků, palačinek nebo i obyčejné omelety do značné míry závisí na kvalitě pánve, na které byla tato jídla připravena. V ideálním případě by v kuchyni mělo být k dispozici několik pánví různých velikostí a s různou sílou stěn a také z různých druhů materiálů. Vždyť ne nadarmo připravují profesionální kuchaři různé druhy jídel na různých pánvích. Tak například na přípravu masových steaků se hodí zvláštní grilovací pánev, zatímco na přípravu vaječných pokrmů lze použít jakoukoliv pánev s povrchem upraveným proti připékání.
V současné době se vyrábějí pánve s nejrůznějšími druhy povrchů. V další části článku vám chceme přiblížit, jaké druhy existují a jaké se hodí pro které účely nejlépe.
Теflonový povrch, zejména pak povrch z polytetrafluoretylénu – je nejběžněji používaný typ povrchu u pánví z hliníku.
Má několik výhod: má poměrně malou hmotnost, snadno se udržuje a v neposlední řadě je tu možnost připravovat pokrmy prakticky bez použití tuků.
Má však také své nevýhody: teflon není možné příliš nahřívat – optimální teplota je 200 C°), jinak se z něho uvolňují karcinogenní toxické plyny a navíc se k jeho čištění v žádném nesmějí používat ostré předměty. Jeho životnost představuje nejvýše 1 rok.
Keramický povrch – tento povrch znamená úpravu zabraňující připalování připraveného jídla. Je třeba podotknout, že není vyroben z vypálené hlíny, jak by se podle názvu na první pohled mohlo zdát. Pánev je potažena nanokompozitním materiálem, jenž obsahuje mj. také nanočástice písku.
Mezi nejvýznamnější výhody této pánve patří to, že se z ní ani při větším zahřátí (tuto pánev je možno zahřát až na 450 stupňů Celsia) neuvolňují škodlivé látky. Svými vlastnostmi velice dobře vyhovuje těm, kdo rádi připravují jídlo s použitím minimálního množství tuku. Prohřívá se rovnoměrně a rychle. K dobrým vlastnostem hliníkových pánví s keramickým povrchem patří dále i poměrně nízká hmotnost.
Pánve tohoto typu mají ovšem také své minusy: keramická vrstva se může velice snadno poškodit např. při pádu z výšky nebo při mytí v myčce. Nesvědčí jí prudké kolísání teploty a nehodí se k použití na indukčním sporáku.
Doba životnosti takovéto pánve představuje při běžném používání zhruba 1-2 roky.
Existuje ještě další «povrch» pánve, který lze označit za nejbezpečnější a vyznačující se nejdelší životností. Je to jakýsi přirozený «povrch zabraňující připalování», Je tvořen olejem, jenž se vstřebal do pórů litinové pánve.
Tento druh pánve můžeme právem označit jako nejlepší i z hlediska univerzálnosti použití. Významnou negativní vlastností takovéto pánve je ovšem velká hmotnost v důsledku vysoké specifické hmotnosti použitého materiálu. Doba životnosti je prakticky neomezená.
Přejeme vám, abyste na pánvích připravovali chutná a zdravá jídla!
Jak zútulnit kuchyň
Umění správně uchovávat potraviny
