Život je podivuhodná cesta, na níž člověk nikdy neví, kam ho zavede. Je to nádherné putování, které ho ani na vteřinu nepřestává udivovat a věčně ho nutí hádat, co se skrývá za nejbližším záhybem cesty.
Život je hádanka, zneklidňující nás svými záhadami a nutící nás usilovat o „cosi“ neznámého tak dlouho, dokud nepochopíme, co jsme vlastně tak hledali.
Oním „cosi“ může být cokoli – přítel, spřízněná duše, milenec, umění, hobby nebo kterákoli jiná věc či člověk, který nás jen může napadnout. Jakmile však toto „cosi“ najdeme, svět kolem nás už nikdy nebude týž jako před tím a stejně tak i naše vnímání života.
Ocitáme se v naprosto jiné realitě a tento nový život nám připadá jako překrásná, kouzelná cesta. Každodenní rutina nám už víc nevadí. Uvědomujeme si, že jsme na svět přišli právě proto, abychom měli ze života potěšení.
Naučíme se milovat. Milovat život. Milovat všechny prožitky. Lačně se budeme vrhat do života se všemi jeho vzlety a pády.
A to všechno se může náhle rozletět na tisíc kusů, když jsme z tohoto blaženého světa vyvrženi a musíme se vrátit ke světu všednímu, každodennímu, zbavenému jakéhokoli našeho vědomého prožívání. Znovu se budeme hnát za závislým vztahem, jenomže láska, která se neumí zbavit sobectví, prostě zahyne…
Na celém světě pro mě nebylo nic důležitějšího než ty, ale tys mě nechal. Sama jsem ti ostatně možnost odejít poskytla, když jsem dávala najevo respekt k tvému osobnímu prostoru a možnosti se rozhodnout. Bála jsem se, přesto však jsem si nemyslela, že té šance využiješ.
Měla jsem za to, že jsem ti příliš drahá, než abys odešel. Myslela jsem, že splníš své sliby a zůstaneš s tou, která tě doopravdy miluje.
Možná, že to vůbec nebyla láska. Nakonec, jaký je v tom rozdíl – vždyť já se neumím jen tak rozejít ani s přáteli! Jak to, že tobě to tak snadno jde? Jak dokážeš jenom tak zabouchnout dveře vedoucí přímo do mého života, do mojí duše? Našel sis za mě náhradu? Zapomněl jsi? Nebo jsem nikdy nebyla součástí tvé duše? Ty však jsi součástí mé duše byl, dokonce její nejdůležitější součástí, součástí mého srdce i těla.
Udělal jsi mě takovou, jaká jsem dneska. Zformoval jsi můj pohled na svět, probudil jsi mé nejskrytější touhy, naplnil mé nejtajnější fantazie, ty sám ses stal mou fantazií, odhalil jsi mi mé vlastní sny. A daroval jsi mi lásku a sílu nezbytné k jejich naplnění.
Zdálo se mi, že k úspěchu mi stačí podpora jednoho jediného člověka. A měla jsem tebe. Teď však mi nic nezůstalo. Ale já chci upřímně věřit, že jsi stejně jako dříve se mnou, i když to není jednoduché.
Překlad článku „The Eternal Battle: Ego vs. Soul, Love vs. Attachment“
Mám se ráda
V tomhle roce si dovolím být milována