Byly doby, kdy jsem se ze všech sil snažila vždycky všem vyhovět. Snadno jsem podléhala vlivu lidí kolem sebe a měla jsem slabou vůli. Nebyla jsem osobnost.
Když jsem se o něčem rozhodovala, nemyslela jsem vůbec na sebe, ale na to, jak to bude co nejlépe vyhovovat lidem kolem mě. A absolutně mě nenapadlo, že snad jednám nesprávně. Myslela jsem, že moje snaha vyhovět prospívá mým vztahům s lidmi. Věřila jsem, že tahle moje „zvláštnost“ ze mě dělá komunikativního a příjemného člověka. Ve skutečnosti nic z toho nebyla pravda. Tahle moje „zvláštnost“ ze mě dělala člověka, který nemá vlastní názor. Lidé kolem mě vnímali mou osobu negativně. Brali mě jako člověka, který není schopen na čemkoli trvat. S takovými lidmi se nikdo moc rád nebaví. Bohužel, dřív jsem tohle všechno prostě nevěděla.
Když se snažíte každému vyhovět, nežijete svým vlastním životem.
Potlačováním své skutečné osobnosti nic nezískáte. Povede to jenom k tomu, že budete obklopeni krutými a egoistickými lidmi, kteří neumějí odpouštět. A ti si do vás budou neustále utírat boty.
Dlouhou dobu jsem se nemohla zvyku všem vždycky vyhovět zbavit. Byl pro mě něčím jako je alkohol, drogy anebo posedlost nakupováním. Byl to pro mě způsob jak se vyhnout nesouhlasu lidí kolem sebe.
Pokud také trpíte snahou každému ve všem vyhovět, musíte s tím rozhodně něco dělat. Dříve nebo později vám dojde, že takhle se zkrátka nedá žít. Uvědomíte si, že přišel čas udělat něco taky pro sebe. A možná jste si to už uvědomili.
Začala jsem věnovat pozornost sama sobě a svým vlastním přáním.
Nejneuvěřitelnější změny se začínají projevovat, když se člověk začíná sám k sobě chovat s respektem a jistou dávkou zdravého rozumu. Živost se mění k lepšímu, když přestává sám sebe odsuzovat a neignoruje své pocity, myšlenky a emoce. Získává tak možnost sám něco pochopit. Dokáže jednat s větším rozmyslem a dívá se na svět kolem sebe víc realisticky, protože už se víc nepokouší popírat, co je pravda.
Když jsem začala věnovat pozornost svým vlastním myšlenkám, pocitům a emocím, naučila jsem se lépe se ovládat. Už jsem nepodléhala snaze každému ve všem vyhovět.
Uvědomila jsem si, že přílišná úpornost přináší vztahům víc škody než užitku.
Nemá cenu pracovat na vztazích víc, než je třeba. Vede to jen k tomu, že vlastně děláte práci za dva. Dřív jsem se snažila právě o tohle. Vedly mě přitom jen samé dobré úmysly. Nicméně na mých vztazích s lidmi kolem se podepsaly zhoubně.
Uvědomila jsem si, jak důležité je být osobností.
Uvědomila jsem si skutečnost, že každý člověk je jedinečný. Z toho plyne, že by měl být schopen také jedinečným způsobem jednat. Měl by umět jednat jinak, než jednají ostatní. Nemá žádný smysl dělat vždycky jen to, co si přejí jiní lidé.
Naučila jsem se nechat minulost být.
Mnoho lidí nedokáže zapomenout na něco, co jim přihodilo kdysi velmi dávno. Pokud k nim patříte, jste závislí na svojí minulosti. Je klidně možné, že to, jak se k vám někdy dříve lidé chovali, pokládáte za správné. Že věříte, že jste si zasloužili urážky a ponižování, kterými jste dřív trpěli. Tak či onak, musíte se naučit nechat minulost být. Pokud to neuděláte, budou vás až do konce života trýznit vzpomínky na dávno minulé dny. Nikdy nedokážete objevit svůj potenciál.
Já jsem se to musela naučit. Naučila jsem se zapomínat všechny ty hrozné věci, které mi kdysi kdosi říkal. Právě ty urážky a ponižování ve mně založily strach.
Strach z nespokojenosti ostatních.
Uvědomila jsem si, že se nesmím vyhýbat problémům.
Když člověk narazí na problém, snaží se co nejrychleji zbavit problému i pocitů, které s ním přicházejí. Dříve jsem dělala všechno pro to, abych se zbavila sebemenšího nepohodlí nebo bolesti. Nechtěla jsem je zažívat. Jenomže tahle taktika ve mně jen posilovala tendenci každému vyhovět.
Snažit se vyhýbat problémům nemá smysl. V dlouhodobé perspektivě to člověku leda ubližuje.
Naučila jsem se ovládat úroveň vlastní úzkosti.
Svá rozhodnutí by člověk neměl přijímat příliš rychle. Pod vlivem úzkosti přijímá spíš řešení odporující logice. Podléhá více instinktům. Z toho přirozeně nemůže vzejít nic dobrého. Když se člověk rozhoduje v podobném stavu, jenom si komplikuje život.
Naučila jsem se ovládat své instinktivní nutkání vždycky všem vyhovět. Jakmile se mi to podařilo, mé vztahy s lidmi kolem se v mnohém zlepšily. Cítím, že teď mi víc naslouchají jak moji blízcí, tak mí přátelé.
Naučte se brát se takoví, jací jste.
Je k tomu zapotřebí dost času. Ale jenom vy sami můžete udělat krok směrem k sobě. Já jsem si uvědomila svou cenu. Uvědomila jsem si, kdo jsem. A když jsem toho dosáhla, objevila se i šance být lepší. Začala jsem pracovat na lepší verzi sebe samé.
Nikdy není pozdě začít žít jinak. Nikdy není pozdě začít žít tak, jak sami chcete.
Olivia Nadi
Příznaky vysílené ženské duše
Jak v sobě rozvíjet ženskost?