Jméno Aimee Mullins je v seznamu 50 nejkrásnějších lidí na světě. Je trojnásobnou paralympijskou vítězkou. Pracuje jako modelka a je i herečkou. A navíc – nemá nohy. Tedy přesněji – má jich dvanáct párů.
Aimee se narodila s deformací dolních končetin. Když jí byl rok, museli jí lékaři nohy částečně amputovat. Záhy měla svoje první protézy, tenkrát ještě primitivní, ale ona a nimi výtečně běhala, hrála fotbal a lyžovala. Po ukončení střední školy vyhrála Aimee prestižní stipendium na školu mezinárodních vztahů v Georgetownu. Když jí bylo 19 let, rozhodla se poprvé k účasti v běžeckém závodu. Zkusila to – a hned prvním pokusem se stala národní rekordmankou mezi handicapovanými sportovci. Rok poté se konala Paralympiáda v Atlantě. Aimee byla zlatá.
Následovalo mezinárodní uznání. Vystupovala po celém světě. Odpovídala na nekonečné otázky novinářů. Stala se modelkou u Alexandera McQueena. Na jedné z jeho přehlídek kráčela na překrásných vyřezávaných dřevěných nohách.
Aimee je výjimečná žena. Ne snad proto, že přes své postižení dosáhla skvělých úspěchů. Ale proto, že přiměla některé lidi k novému pohledu na handicapované. Přestali se na ně dívat jako na lidi, kterým něco chybí, kteří jsou v něčem vadní.
Jsi tak krásná, Aimee, nemůžu věřit, že nemáš nohy, říkali jí docela neznámí lidé. Ukázalo se, že protézy nečiní Aimee méně přitažlivou, méně sexy. V jistém slova smyslu jsou naopak znakem její výlučnosti, dávají ji možnost se proměňovat, volit svou výšku, modelovat svůj zevnějšek. Tělo má Aimee bez sebemenší shovívavosti prostě krásné. Překrásné.
Některé výroky této obdivuhodné ženy:
1. Tón dialogu mezi handicapovanými a společností se během posledních deseti let změnil. Už nehovoříme o nápravě či náhradě jakéhosi nedostatku, ale o rozvoji a potenciálu. Umělá končetina už nepředstavuje ztrátu. Je znakem toho, že její majitel je schopen vzniklou prázdnotu vyplnit čím se mu zachce.
2. Jednou jsem běžela stovku a jedna z nohou mi upadla. Ulítla mi před očima pěti tisíc diváků. A za půl hodiny jsem měla běžet ještě dvoustovku. Šla jsem za trenérem: „Nenuťte mě běžet. Prostě nemůžu.“ A on mi řekl: „Aimee, když ti znovu upadne, tak si ten krám prostě zase připneš a ten závod dokončíš!“ No a já to udělala.
3. Často přemýšlím o tom, co to vlastně je, krása. Jak má vypadat sexy tělo? A když už o tom mluvíme – co to vlastně znamená, být invalidní? V těle Pamely Anderson je mnohem více silikonu, než v mém, ale nikdo ji za invalidu neoznačuje.
4. Jednou jsem ve slovníku narazila na definici invalidity. Invalida – zmrzačený, bezmocný, neschopný atd…. člověk, stálo tam. Byl to slovník z počátku 80. let. Právě v té době jsem šla do školy a začala jsem se vidět očima lidí mimo mojí rodinu. Děkuji Bohu za to, že jsem tenkrát na ten slovník nenarazila. Vždyť kdybych vycházela z toho, co tam tvrdili, mohla bych si začít myslet, že žiju ve světě, který nemá jedno jediné pozitivní jméno pro lidi jako jsem já.
5. V každém člověku je ukryto něco vzácného a silného, co je hodnotou pro celou společnost.
6. Je velký a velmi důležitý rozdíl mezi objektivním lékařským faktem – tedy že mám amputované nohy – a subjektivním názorem společnosti na to, že nejsem plnohodnotným člověkem. Poctivě řečeno, jedinou reálnou trvalou neplnohodnotnost vidím u některých lidí, kteří o mě nedokážou uvažovat a hovořit jinak než v termínech z oblasti „neschopnost a poškození“.
7. Nepříznivé okolnosti není ani tak třeba překonávat, jako nechat je se projevit navzdory všemu, uchopit je, propojit se s nimi, a třeba si s nimi i zatančit. Začneme-li na nepříznivé okolnosti pohlížet jako na přirozený, trvalý a užitečný vývoj událostí, nebudou na nás negativně působit.
8. Myslím, že nejnepříznivější okolnost, kterou jsme vytvořili sami sobě, je pojem „normálního“ člověka. Naskýtá se otázka: kdo je normální? Normální lidé neexistují. A pokud se snad vyskytuje takový průměrňoučký človíček, stáli byste o seznámení s ním?
7 dní sebelásky - Online Kurz Zdarma >>>
Test ZDARMA - Nakolik jste hodná holka? >>>
Životní pravidla nejšerednější ženy na světě
Jak lidi ve skutečnosti vypadají
Dopis pozůstalým. Radujte se ze života.
