Jak supermatky škodí vlastním dětem

«Až budu mít takovouhle holčičku, určitě ji zapíšu na angličtinu, gymnastiku, kreslení, do hudební školy a na kursy plavání“, prohlašovala vždycky moje kamarádka při pohledu na nějakou malou dívenku, kterou kolem vedla její maminka. Někdy k seznamu přidala ještě francouzštinu a tenis. «Cože? Na všechno najednou?» divila jsem se pokaždé. «No jasně», odpovídala s jistotou a přesvědčením v hlase. «Chci dát dítěti to nejlepší vzdělání, co můžu. Jednou mi poděkuje».

Můj údiv se léty změnil v jistotu, že za podobným přáním rodičů «dát dítěti to nejlepší, co pro jeho vzdělání mohou», se nezřídka ukrývá kus snobství, ješitnost a potřeba vypadat v očích jiných lidí jako supermatky a superotcové vychovávající superdítě.

Když jsem pak sama měla děti, potkávala jsem supermatky odhodlané vychovat superděti často. Vodily své dcerky a synky do všelijakých kursů a kroužků ani ne od jejich tří let a někdy i podstatně dříve.

Když jsem dala najevo nepochopení, k čemu je tříletému dítěti kurs rozvíjející myšlení, v němž se učilo poznávat barvy a zvířátka, dívaly se na mě tyhle matky zvysoka. Jako na méněcennou. A když zjistily, že můj pětiletý syn dosud nenavštěvuje kursy angličtiny, vykřikovaly zděšeně: «Ale ne!? Vždyť propaseš ten nejvhodnější čas! Co si počne v dnešním světě bez angličtiny?»

S hrůzou jsem sledovala, jak své děti za každého počasí táhnou do nějaké dusné místnosti, kde se učily triviálním slovům a písničkám, aniž by z toho měly nějaký hlubší pojem.

Ovšem tváře těchto matek sálaly hrdostí. Aby ne! Se ctí přece plnily svou mateřskou povinnost a nenechaly své dítě zaostat, aby se mezi ostatními cítilo nějak pozadu. Pro pětileté dítě přece není nic důležitější než angličtina!

Neděsí mě ani tak nesmyslnost těchto snah, jako evidentní škody, které to na dítěti páchá, když je toho příliš. Proč rodiče – a častěji jsou to opravdu matky – předškoláky tak přetěžují? Myslím, že v tom opravdu velkou roli sehrává jistý komplex supermatky. Nejdůležitější je pro ně vnější dojem z takové aktivity. Srovnání s ostatními. Zařazení se do současného „trendy proudu“. Co to však způsobuje jejich dítěti?

Nedostatek času na hru

Podle klasiků vývojové psychologie má být hlavní činností předškolních dětí hra. Jestliže dítěti neposkytneme možnost dostatečně «si vyhrát», s velkou pravděpodobností bude mít v budoucnu závažné problémy. Hra uspokojuje a naplňuje základní potřeby dítěte, ve hře se rodí a rozvíjejí další druhy činností. Hrou dítě poznává svět a vztahy v něm. Hraní je klíčem k rozvoji dětského vnímání, hra v nejvyšší míře stimuluje psychický vývoj a rozvoj dítěte. Psychologie pro ujasnění významu hry v životě předškolního dítěte někdy používá srovnání se zaměstnáním a prací dospělých. Její role je zcela srovnatelná: je to způsob seberealizace, prostředek rozvoje osobnosti a zároveň zdroj sebehodnocení.

Děti, které si dost «nepohrály», mívají citové problémy a obtíže se socializací. Kromě toho v dospělosti se u nich relativně často vyskytuje svérázná infantilita a nesamostatnost.

Nemožnost nudit se

Myslíte si, že nic nedělat a nudit se škodí? V mladším dětském věku však nicnedělání, ničím nezaplněný čas představuje důležitou součást vývoje. Zní to paradoxně, ale právě nuda stimuluje v dítěti touhu něco tvořit, něco dělat sám – a navíc rozvíjí samostatné myšlení. Něco sám vzít, sám něco vyzkoušet, k něčemu se sám rozhodnout, sám uskutečnit nějaký svůj nápad. I kdyby ten nápad spočíval v pouhém polepení dřevěné hračky plastelínou.

Důležité je, že si to dítě samo vymyslelo a samo také uskutečnilo, samo z toho získalo zkušenost a nové znalosti. Jestliže se však celý den pouze podrobuje něčím příkazům a přesným instrukcím, jestliže se řídí do nejmenších podrobností promyšleným rozvrhem a jeho pravidly, této důležité zkušenosti se mu nedostane. V důsledku toho bude mít problémy se samostatným uvažováním a iniciativou a se samostatností jako takovou vůbec.

Nedostatek rodičovské autority

Pro malé dítě není autoritou ten, kdo ho neustále popohání, postrkuje a táhne někam za ruku. Autoritou je ten, kdo toho hodně ví a o své znalosti se s dítětem dělí. Povídejte si a společně si hrajte. Naučit své dítě poznávat barvy a tvary nebo druhy zvířátek může každá maminka. A nemusí to být jen doma. Hodně se toho naučíte při procházce, při hře venku, na různých zajímavých místech, kam s dětmi, přetíženými nesmyslnými „povinnostmi“ není čas zajít. Můžete spolu kreslit i plavat v bazénu, poznávat kytky a stromy a učit se zpívat písničky a tančit podle hudby.

Zkuste si představit, jako koho vás bude vaše dítě vnímat, pokud se vaše role smrskne na oblékání/svlékání a přemisťování mezi místy různých, cizími lidmi řízených aktivit.

Absence důvěrného styku s rodinou

Když malé děti posíláte na všechny ty kroužky, kursy a kdoví kam ještě, zbavujete je důvěrného styku nejenom se sebou samými, ale také s dalšími členy jejich rodiny. Pocit rodinné blízkosti je v předškolním věku velmi důležitý. Jestliže se čtyř až šestiletým dítětem stále zabývají cizí lidé, vytrácí se důležitá role rodičů jako vychovatelů.

Vznik komplexů

Pakliže dcerka nebo syn navštěvuje současně výtvarné studio, věnuje se gymnastice, hudbě a angličtině, nebude nejspíš ve všem stejně úspěšná nebo úspěšný. Zvláště s postupem času, když cvičení nabývají na obtížnosti. Dařit se jí či jemu bude v jednom či dvou oborech, k nimž má vrozené dispozice a v dalších narazí na hořké zklamání z neúspěchu a zaostávání za ostatními. Závěry si udělejte sami. Jestliže se ke všemu ostatnímu ještě přidá obava, že nenaplní vaše supermateřská očekávání, může to v nejlepším případě skončit neurózou.

Poškození zdraví

Ani ty nejlepší vitamínové superpřípravky nespasí malé dítě před následky přetížení různými činnostmi. Ano, předškolní děti jsou doopravdy velice vnímavé a rychle si osvojují nové návyky a dovednosti. Skutečně se všechno učí doslova v letu. A vypadá to, že zpracovat novou informaci jim nedá vůběc žádnou práci. Avšak organismus dítěte, které celý den taháte po různých aktivitách včetně školky se velmi rychle vyčerpává. Lékaři nemluví o potřebě přísného dodržování režimu činnosti a odpočinku nadarmo. Jistěže jsou i velmi odolné děti. Nejčastěji však bohužel děti před rodiči neznajícími míru zachrání až nemoc.

Seznam negativních důsledků zdaleka není úplný…

=========
Dávejte dětem svou lásku správně
Otázky, které máme dítěti pokládat každý den

Facebook Adaline.cz