Existují tři typy párů.
Duchovní pár.
Spřízněný pár.
Karmický pár.
1. Duchovní pár.
Také se někdy říká kosmický pár. Jsou to lidé, kteří jsou souputníky. Setkat se můžeme i s výrazem „polovice“, máme však za to, že výstižnější jsou slova „pár“, „dvojice“, nebo „souputníci“. Označení za „polovici“ není přesné, vždyť každý člověk je sám o sobě hned od počátku ucelenou bytostí. Souputník je někdo, s kým jdeme vlastní cestou společným předivem okolního světa. Souputníci pohlížejí stejně na cíl, k němuž směřují. Jsou to dva vektory směřující do téhož bodu. Mají společné sny o budoucnosti. Ty je spojují navždy, i když třeba mají různé zájmy, liší se jejich finanční situace a sociální postavení. Poutá je k sobě společné směřování. Každý z nich je jedním z křídel téhož ptáka, který se jejich jediným máchnutím vznese do vzduchu. Takových rodin je velmi málo. Zato však jejich trvání je velmi dlouhé.
Vnějškově se jeden druhému často vůbec nepodobají. Někdy jsou dokonce naprostým opakem jeden druhého. On může být vyčouhlý matematik a ona maličká kulatá učitelka hudební školy, které matematika neříká vůbec nic. Jsou však spolu dokonale šťastni, nemají žádné spory, neznají hádky, žijí svůj život tak, jak přichází. Většinou se nikam nestěhují a zůstávají stále na stejném místě. Jejich domácnost je pohostinná a mnohé přitahuje a inspiruje. Ačkoli na první pohled jsou to tak rozdílní lidé…
2. Spřízněné páry.
To jsou lidé, kteří jsou přáteli, kamarády. Mají nějaký společný zájem, ať už je to psychologie, hudba, práce se dřevem nebo politická strana – může to být cokoli. V přítomném čase je to zájem velice silný, mají však různé představy o tom, jak se ten „přítomný čas“ promění v budoucnu. Například on je historik, je to přímo jeho vášeň, a ona rovněž hoří pro historické vědy. Seznámí se, vezmou se. Jenomže často se pak ukáže, že kupříkladu oba snili o vlastním domě, ale on chtěl cihlovou vilku ve městě, zatímco ona je viděla v nefalšované dřevěnce někde na vsi. Ne vždy se jim podaří dát něco společně dohromady. A začínají hádky. Zpravidla až potom, co už jsou tu děti. Jako příčina rozpadu vztahu je zpravidla uváděn „životní stereotyp“. Není to však stereotyp, co soužití rozvrací, jsou to nesprávně nastavené vztahy.
U těchto párů vnímáme nedostatek rozletu, jistě nejsou křídly téhož ptáka. Přesto však nezřídka žijí spolu dlouho, někdy jsou spolu po celý život. Často však toho „jediného“ hledají bokem… Podobných dvojic je relativně hodně, nicméně to není nejhorší varianta vztahu.
Častokrát pokud tyto vztahy za sebou nenechají nějaký dluh, přichází nakonec někdo, s kým původní partneři svůj život dožívají v klidu a štěstí.
3. Karmické páry.
Náročná varianta vztahu. Partneři mají společnou bolest. Jsou to lidé-zrcadla. Jako v zrcadle spatřují ve svém partnerovi to, čím sami strádají: nedostatky, nedořešené situace, agresivitu atd… Jsou si navzájem něčím jako nepřáteli (ostatně, nepřítel není něco špatného, jak se obvykle myslí; nepřítel je člověk, který nás nutí jít za svým vlastním vnitřním sluncem).
Jeden k druhému jsou přitahováni stejným nastavením. On například „nesnáší ženské“ a ona „nesnáší svou matku“. Mají podobné problémy – ani jeden z nich neumí nést odpovědnost za svůj vlastní život. Když jeden z nich dokáže svou bolest vyléčit, když se jí zbaví, úkol je hotov a rozcházejí se. Už nemají nic společného.
Karmické páry zpracovávají problémy a bolesti minulých životů. Lidé k nám přicházejí jako učitelé. Pokud jsme v minulém životě zkoušku nesložili, objeví se tentýž člověk v našem životě nynějším, abychom ji mohli složit znovu. Každý partner nás tak přibližuje k lepším vztahům. Tito lidé nás učí zbavit se toho, co nám brání najít toho jediného nebo tu jedinou, poznat ho nebo ji a najít s ním či s ní štěstí.
Karmická láska je ta nejtěžší. Je doslova jako požár, srdce uchvátí a málem ho spálí. Dokud srdce hoří, strádáme žárlivostí, bolestí, zradou… Tak rádi byste s tím člověkem byli a on vám ustavičně působí trápení! A když se vám zdá, že teď už to bylo naposledy, zítra to bude jiné a lepší, přichází zítřek a všechno začíná nanovo.
Od karmických párů často můžete slyšet: „Je mi s ním těžko, ale bez něj by to bylo nesnesitelné“. Proč tomu tak je? Jsou to splátky dluhů z předešlých ztělesnění. Obnovuje se rovnováha. Dvojice se kupříkladu dostává do hry, obsah může být různý. Hra se může táhnout přes několik životů. Dokud nedojde ke vzájemnému pochopení a odpuštění. Oba trpí, dokud to všechno nezpracují. Pak dochází ke smíru a mohou se rozloučit.
Podobných párů je velmi mnoho, neboť zpracování karmy je teď urychleno. Všeho nepotřebného se zbavujeme a Planeta přechází na novou, vyšší úroveň vědomí.
Zatím (tak) nemilujeme …
Láska nemá minulý čas
3 komentáře
může být karmický pár zároveň duchovní pár?
Stojí za přečtení…
Oceňuju snahu to takhle sepsat. Je skvělé, že duchovno se rozmáhá, že se probouzí víc a víc lidí, K tomuhle článku bych chtěla říct 2 věci: 1.) Svůj dvouplamen (zde „duchovní pár“) máme všichni. 2.) Pokud se nám ve vztahu něco nelíbí, je to proto, že tak jak se k nám dnes někdo chová, tak my jsme se v minulých životech chovali ke svým partnerům. Takhle jednoduché to je! A dá se s tím pracovat, se vším se dá pracovat, cokoliv jsme napáchali a teď se nám vrací, lze přes srdce vyčistit. Zkuste to: Dejte si ruku na srdce, prodýchejte se, zklidněte se, uvědomte si svůj problém. Představte si že vy jste ten aktér a omluvte se všem duším, kterým jste takto ubližovali. Myslete to upřimně ze srdce a uvidíte, že se vám to přestane dít. Tohle platí nejen v partnerství, ale v jakékoli životní situaci. :o)