Proč mě nechal? Odpověď je jen jedna. A nebude se vám líbit.

Skutečně na tuhle otázku existuje jediná odpověď. Nezaujala jste ho natolik, aby chtěl s vámi dál být, aby se chtěl scházet. Přestal o vás stát, už ho nezajímáte a dohadovat se nějaké konkrétní příčiny je prostě hloupost. Stejně se jí nedohádáte.

Vytratil se, přestal volat, posílat esemesky, doslova jako by se rozplynul ve vzduchu, jako kdyby vůbec nikdy neexistoval. A přitom ještě docela nedávno to bylo mezi vámi tak hezké… držel vás něžně za ruku, choval v náruči, hladil vás po vlasech a šeptal vám do ucha něžnosti. Stále častěji jste v duchu uvažovala, jestli byste spolu třeba mohli žít…

Proč vás nechal? Potřebujete to vůbec vědět?

Svět plný krásného citu a příjemných úvah se náhle rozpadl, protože on se na vás docela ošklivě vykašlal. Žádná zpráva, žádné ústní sdělení telefonem, žádná holubí pošta, nic. Prostě se z vašeho obzoru takříkajíc vypařil. Nejprve hledáte omluvy. Mohl ho přejet náklaďák, mohli ho unést mimozemšťané, možná leží v kómatu nebo je naprosto a úplně zaneprázdněn, ale jakmile se na vteřinku uvolní, určitě vám zavolá… a tak dále a podobně nepravděpodobně.

Čas běží a tyhle vaše dětské představy záhy vyvrací. Pocit hořkosti vás zaplavuje čím dál víc a kladete si otázku: „Ale proč vlastně?“

Člověk se až diví, kolik dohadů a teorií je možné na toto téma vytvořit, zvláště když člověk do jeho posuzování zapojí kamarádky. Podrobně, minutu po minutě rozebírat vaše poslední rande, přemýšlet nad tím, co řekl on a co vy, obecně analyzovat všechna vaše setkání a dumat nad tím, co nebylo tak, jak být mělo. Řekla jste něco špatného? Dotkla jste se ho? Urazil se? Dodáváte si nálady sklenicí vína nebo kapkou něčeho silnějšího a buď s kamarádkami nebo sama pitváte každou schůzku a napadá vás tisíce možností. Vyplýtváte na tyhle úvahy neuvěřitelné množství času a vyvíjíte nadlidskou energii, jen abyste se dopídila onoho kýženého PROČ. A ne a ne na to přijít.

Ve skutečnosti je na tuhle otázku jen jedna jediná odpověď. Prostě jste ho nezaujala natolik, aby se s vámi chtěl dál scházet, aby chtěl s vámi být. Přestal o vás stát, už ho nezajímáte a dohadovat se nějaké konkrétní příčiny je prostě hloupost. Stejně se jí nedohádáte.

No ano, je hodně nepříjemné a bolavé něco takového slyšet, občas je docela těžké tomu uvěřit, jenomže je to pravda. Ta jediná pravda, kterou má smysl znát a pochopit. Vždyť samo jeho mlčení je odpovědí více než dostatečnou. O slušnosti způsobu, který pro rozchod zvolil, se dá s úspěchem pochybovat. O faktu samotném však ne.

Pokud by vás ovšem měla bolet hlava ze skutečnosti, že prostě postrádáte nějaké příčiny, které by vedly k takovému důsledku a z věčného přemýšlení se můžete zbláznit, zavolejte mu a zeptejte se. I když už nic nezměníte. Ale než to číslo začnete vytáčet, položte si otázku: opravdu se po téhle rozmluvě budete cítit lépe? Naplno vám důvod nikdy neřekne, nejspíš to bude něco z rodu ustaraných prohlášení o tom, že toho má vážně hodně, prostě teď nemá na nic jiného než práci pomyšlení, takže fakt sorry a čau. Takže otázkou zůstává, jestli tenhle telefonát přispěje k tomu, abyste se cítila přece jen o něco lépe. Těžko. Leda byste byla tak naivní, že byste na základě jeho trapných výmluv spřádala nějaké další fantazie z říše bajek a snů.

A navíc musíme zdůraznit, že muži obecně opravdu nemají v oblibě nějaké ujasňování vztahů a nesnášejí vysvětlování všelijakých proč a kvůli čemu. Pravděpodobnost, že by vám odpověděl upřímně, je prostě mizivá.

To nejlepší a také nejúčinnější, co můžete za této situace dělat, je soustředit energii na to, abyste ho pustila z hlavy a spolu s ním i pocit urážky, že volil tak ubohý způsob. Určitě pro vás není nic nového konstatování, že abychom se zbavili pomyšlení na někoho nebo na něco, je nejlepší přenést pozornost jinam, najít si činnost, která nás zaujme a pohltí.

Chodit cvičit do fitka, běhat, jezdit na kole nebo plavat. Pořádně se unavit, abyste usnula jako špalek a nepřehrávala si v hlavě donekonečna vaše poslední rozhovory. Máte-li tu možnost, zkuste si zaboxovat. Pár úderů do pytle nebo hrušky vás spolehlivě zbaví napětí.

Existuje ještě jedna stará dobrá metoda. Je opravdu účinná a dokáže zmírnit palčivý pocit urážky a křivdy. Dopis. Napište mu. Položte všechny ty otázky, které vás tak trápí, vylijte na papír všechny své pocity, všechno, co si myslíte o něm i o způsobu, kterým váš vztah ukončil. Vůbec se neomezujte ve výrazech. Pořádně si ulevte. A potom ten dopis spalte.

Ponořte se do své práce, do svých zálib, scházejte se s přáteli, jezděte do přírody, choďte tancovat. Brzy zjistíte, že svět se kvůli jednomu mužskému nezboří. Poznáte nové lidi a brzy jistě i nového partnera.

=========
„Obdivovat, obdivovat a chválit“ aneb něco o komplimentech pro muže.
Rozejít se nebo nerozejít? Nejspolehlivější způsob, jak se rozhodnout a zapomenout na minulost.

Facebook Adaline.cz