Letos mi bude čtyřicet. Mám dvě krásné děti a za sebou několik úspěchů, na které jsem pyšná. Líbí se mi můj život a všechno, čeho jsem dosáhla. Zároveň ale teď, se získanými zkušenostmi, jsem si vědoma, že bych toho spoustu dělala jinak. Jen kdybych tenkrát věděla některé úplně jednoduché věci. Proto se s vámi chci podělit o to, co by podle mého soudu žena ve třiceti měla znát.
Mějte se rády. A přijměte se takové, jaké jste. Zcela a naprosto. Dnes už jistě vím, že bych se byla mohla vyhnout mnoha špatným rozhodnutím, kdybych v mládí brala to dobré i to špatné v sobě. Jestliže se člověk naučí přijmout sám sebe, naučí se tak brát taky jiné lidi. Pro zdařilé vzájemné vztahy to je velmi důležité.
Rozvíjejte a obohacujte svou duši. Pokud nevíte, k čemu vás to vlastně táhne, zkoušejte nové věci, choďte na různé akce, dokud nenajdete to pravé, co vám dá pocit svobody, co vás vnitřně naplní.
Najděte podporu. Dlouhou dobu jsem se pokoušela poradit si se všemi těžkostmi sama nebo jen s minimální pomocí jiných lidí. Až později jsem pochopila, jak důležité je mít přátele nebo blízké lidi, kteří tě podpoří v těžké životní situaci.
Buďte upřímné. Dříve, když jsem narazila na problémy, nasadila jsem si usměvavou masku a chovala se, jako by se nic nedělo. Jen několik blízkých lidí vědělo, že se s něčím potýkám. Je ovšem pravdou, že na ostatní působíte mnohem pravdivěji a víc upřímně, když dáte najevo, že i vás potkávají nepříjemnosti, stejně tak jako jiné lidi.
Žijte pro sebe. Velkou část svého života jsem zasvětila péči o jiné. Pro sebe jsem si žádný čas nenechala. V důsledku toho jsem si život zkomplikovala daleko víc, než bylo nutné. Pamatujte si, že všechny kolem sebe šťastnými udělat nemůžete. Začněte proto dělat šťastnou sama sebe a život hned bude lehčí.
Neuchylujte se příliš často ke kompromisům. Kompromis je jistě nutný v každém vztahu. Všichni jsme různí a každý máme jiné potřeby. Je však dobrý pouze do té doby, dokud stejně vyhovuje oběma stranám. Jestliže jen stále obětujete své vlastní potřeby a přání prospěchu druhé strany, je třeba vztah přehodnotit. Potřebujete ho skutečně natolik, abyste ho zachovala za takovou cenu?
Více cestujte. Osobně právě toho lituju nejvíc. Trochu jsem cestovala, když jsem byla mladší a neměla ještě děti. A bylo to fascinující. Za peníze si můžete koupit věci nebo vzpomínky. Kdybych si tohle uvědomila dřív, neutrácela bych peníze za nesmyslné nákupy a jezdila bych každý rok alespoň do jedné země. Cestování vám dá pocit svobody a umožní uvědomit si, jak kardinálně se život na druhém konci světa liší od našeho.
Míň se nervujte. Dřív jsem se pořád potýkala s poplašeností a neklidem. Rozrušení pokaždé můj neklid ještě posílilo a to mě změnilo k nepoznání. Až si uvědomíte, že váš neklid situaci stejně nijak neovlivní, začnete se smiřovat se vším, co se snad může stát. Pochopíte, že tak či onak nakonec stejně budete v pořádku. Když jsem se přestala nervovat vším možným na světě, hladina mého stresu výrazně poklesla.
Přestaňte srovnávat. Někdy si říkám, že se sociálními sítěmi snad zcela skoncuju. Něco jiného je porovnávat vlastní život s životem nejlepšího přítele a něco jiného srovnávat ho s „přáteli“ na Facebooku. Je to pouze a jenom škodlivé. Necháte toho teprve když si uvědomíte, že podobné srovnávání ve vašem životě nic nezmění. A že jenom sráží sebevědomí. Vždycky bude někdo chytřejší, hezčí, lepší než já. Přijala jsem to jako fakt. Když mám náhodou nějaké srovnávací nutkání, schválně si vybavím, za co všechno jsem životu vděčná. A moje myšlenky se hned ubírají jinam.
Zapomeňte na svá očekávání. Vyrůstala jsem ovlivněna Disneyovým syndromem. Znáte to – jednoho dne potkám Krásného Prince, provdám se za něj a budeme spolu šťastně žít až do smrti. Tahle pitomost nemá sebemenší reálný základ. Když jsem neuspěla ani se svým manželstvím číslo 2, sebrala jsem všechna svá očekávání a vyhodila je do smetí. Když si člověk konečně uvědomí, že může o svém životě snít a přitom od jiných lidí nic neočekávat, začíná teprve žít tady a teď.
Žijte, abyste pracovala a nepracujte, abyste přežívala. Kdybych mohla začít znovu od začátku, vyzkoušela bych množství různých profesí, abych si mohla vybrat takovou, která mi nejvíc vyhovuje. Teprve když naleznete kariérní cestu, kterou byste mohla jít skutečně až do konce života, pochopíte, co znamená „žít pro svou práci“. Znamená to milovat a vážit si své volby. Mnozí však uvíznou u práce, která jim nevoní, kvůli výdělku. To opravdu není ideální existence.
Spořte. Zdálo by se, že k tomu není moc rozumu potřeba, ale já jsem to, když jsem byla mladší, opravdu nedělala. Teď, když vidím, jak rodiče žijí ze svých penzí, myslím na to, co a jak udělat, abych se na stáří zajistila. Život se neustále mění a může nám přinést nemálo překvapení. Šetřit si pro případ potřeby je rozumné a správné opatření.
Více dávejte. Dost pozdě jsem pochopila, že se mi líbí pomáhat druhým. Může to být nějaká dobrovolná činnost, charita nebo prostě pomoc blízkému příteli, který se ocitl v těžké situaci. Když člověk něco dělá pro toho druhého, zapomíná na svá vlastní trápení. A když to děláte opravdu z upřímného srdce, když za to nic nečekáte, najednou si uvědomíte, že i váš vlastní život se zázračně vylepšuje.
Odpusťte samy sobě i druhým. Podstatnou část svého života jsem se dost zlobila kvůli některým věcem, které se mi přihodily. Byla jsem přesvědčena, že to na sto procent byla vina jiného člověka. Když jsem pochopila, že neschopnost odpustit sobě i jiným minulé chyby mi nedovoluje, abych byla šťastná, rozhodla jsem se to změnit. Potřebovala jsem čas, abych odpustila všechno, ale cítila jsem potom skutečnou svobodu. Nechte minulost odejít a pochopíte, že život je krásný.
Neztrácejte příliš času s negativními lidmi. Někdy je těžké se negativních lidí zbavit, zvlášť když jsou to kolegové nebo členové rodiny. Vždycky si však můžete vybrat přátele, s nimiž budete trávit velkou část času. Jakmile nastolíte hranice vlivu jistých lidí, pocítíte, jak bez jejich negativního vlivu je život jednodušší a také veselejší.
«Ne» je ukončená věta. Vždycky se mi těžce říkalo «ne». Ráda bych pořád jen říkala «ano» a všechny dělala šťastnými, jenomže to nejde. Pokaždé, když jsem řekla «ne», pokoušela jsem se omluvit nebo vysvětlit situaci. Ale čím jsem starší, tím jasněji si uvědomuji, že «ne» je ukončená věta a já nejsem povinna se omlouvat nebo vysvětlovat, proč na sebe nehodlám vzít nějaké závazky nebo pro někoho cosi udělat. Jste-li si svým «ne» jistá , pak i ten druhý snáz přijme vaše rozhodnutí.
Dobře se rozmyslete, než vyslovíte „ano“. Jsem rozvedená. Není dvakrát příjemné to přiznat. Zato teď už vím, co si přeju u partnera vidět a co si od něj také zasloužím. V pocitech a emocích se snadno uvázne. Chtěla jsem víc, než jsem měla. Proto jsem se vdala. V naději, že všechno se samo sebou změní k lepšímu. Všechno se skutečně změnilo, ale k horšímu. Jestliže o vztahu neuvažujete jako o vztahu dlouhodobém, nebo je-li v něm příliš různých „kdyby“, pak možná tohle není váš životní partner. Je mnohem snazší vztah ukončit dokud to není příliš vážné.
Zastavte se a radujte se z maličkostí. Žijeme ve světě, v němž každý vysedává u internetu. Je stále těžší vypnout elektroniku a prostě se radovat ze života. Doprovoďte západ slunce, nebo si počkejte na jeho východ, pokochejte se hvězdnatým nebem. Zastavte se a přivoňte ke kvítku. Vydejte se k moři nebo na hory obdivovat přírodu. Jak to přesně vyjádřil jistý filmový hrdina: „Život utíká dost rychle. Kdyby se člověk občas nezastavil a nerozhlédl, mohl by ho docela propást“.
Přestaňte se trápit tím, co si pomyslí ostatní. Jak bych si přála, abych tohle chápala dřív! Tolik jsem se bála, co si o mě budou ostatní myslet, že jsem často dělala skutky, o nichž jsem se domnívala, že ode mě očekávají. Teprve když jsem pochopila, že cizí myšlenky se mě netýkají, dokázala jsem nesprávnou motivaci nahradit tou správnou. Když se zkrátka stanete samy sebou a nebudete se jen snažit vyhovět ostatním, bude mnohé daleko jednodušší.
Přijměte změny. Když jsem byla mladší, toužila jsem, aby všechno bylo předvídatelné a stabilní. Zdálo se mi bezpečnější myslet si, že můj život bude stejný v průběhu mnoha let. Když jsem pak narazila na podstatné změny, nebyla jsem na to připravená. Dnes vím jistě, že jediné, s čím se dá v životě počítat, jsou změny. Jakmile si uvědomíte, že vás mohou čekat nenadálé zvraty, bude pro vás snazší přijmout výzvu a poprat se se vším, co na vás na vaší dlouhé, zajímavé a šťastné cestě čeká.
Wendy Redden
9 důvodů, pro které mají muži rádi ženy přes 40
3 komentáře
Není třeba 20, 30 … rad, ale v podstatě přijmout, pochopit a osvojit si tradiční a čitelné, společenské hodnoty a odmítnout pseudohumanismus, levičáctví a podobné pokřivující myšlenky. Jediné, s čím nelze v žádném případě souhlasit, je odpouštění. Mám především na mysli odpouštění osobám, které způsobí omezení svobody druhému. Odpuštění vnímají jako naši slabost a pro sebe motivaci k ještě hrůznějšímu zásahu do svobody. Zde musí následovat nejpřísnější trest vyvolávající v takovém jedinci trvalou hrůzu z opakování svého jednání. Odpuštění ho nikdy nezmění.
Proč jen ženám proboha? Tohle jsou rady univerzální.
Ano, jsou to obecné rady, ne neužitečné!!!! Když mi bylo 30, chovala jsem se se přesně tak, jak bych neměla, upřednotňovala jsem ostatní před sebou samou, neuměla říkat NE … atd. S věkem člověk pochopí, přehodnotí a ovlivněn životními situacemi se naučí NE používat. Odpouštět se mi pokaždé také nechce a když to tak cítím, NEODPOUŠTÍM. Snažím se neotáčet, spíše prožívat současnost, to ale neznamená, že si nepamatuji. Zaujala jsem k životu podobnou pozici, co radí v článku, a zatím mi to docela vyhovuje a jsem spokojená. Neřídím se články, ale svým citem a srdcem.