Kouzelná síla ženské řeči

Bohužel jenom málo žen vládne jednou ze svých nejmocnějších zbraní – řečí. Často ji ženy používají spíše k sebeponižování, ne-li přímo sebezničení, když samy sebe nutí mluvit tvrdě a přesně jako muži.

Ve vědeckých textech stojí: „Žena je tím, kdo vítězí bez války“.

Podivné. Proč mnohé současné ženy stále ještě musejí bojovat o svoje místo pod sluncem a prokazovat svou sílu ve světě mužů, utrácet při tom zdraví a životní spokojenost?

Jak máme vítězit bez války, když svět konkurence nám diktuje naprosto přesný opak?

Bohužel jenom málo žen vládne jednou ze svých nejmocnějších zbraní – řečí. Často ji ženy používají spíše k sebeponižování, ne-li přímo sebezničení, když samy sebe nutí mluvit tvrdě, věcně a přesně jako muži.

Síla ženské řeči spočívá v její jemnosti a magnetismu. Existuje zajímavý fyziologický jev: zatímco ženskou řeč muži vnímají tou mozkovou hemisférou, respektive oblastí, která odpovídá za vnímání hudby, řeč mužů vnímají mozkovou oblastí odpovídající za příjem a zpracování informací.

Zkuste se zamyslet nad tímhle: působí na člověka silněji řeč, nebo hudba? Slova, nebo tóny?

Hudba nemusí sdělovat konkrétní informaci, právě ona však vytváří určitou náladu, stav, motivaci. Hudba má hypnotický, čarovný účinek… Tohle všechno by v souhrnu mělo ženám znovu a znovu připomínat, jak důležité je krásně znít z hloubi vlastního nitra a ladit svůj vnitřní svět do těch nejvelkolepějších not…

Žena se nezbytně musí naučit pěkně mluvit, vykládat své názory, své myšlenky, ovládat svůj hlas, intonaci a plynulou melodii promluvy. Její řeč musí být nástrojem předávání emocí a pocitů, stavů a přání…

Jestliže se žena vyjadřuje tvrdě, přímo a konkrétně, natož pak hrubě, začínají ji muži vnímat jako muže, její vnější ženskost tvrdý mluvní postoj stírá…

Odpradávna je ženám přisuzována schopnost léčit nebo očarovat slovy – připomeňme jen různé pohanské bohyně, rusalky nebo víly – a také umění žehnat a proklínat, dávat rady před dalekou cestou, pozvedat ducha… stejně jako utrácet veškerou svoji čarovnou sílu na prázdné žvanění a klepy.

Panovala pevná víra, že klepy ničí ženskou podstatu a nejen to – že přitahují k ženě všechno zlé a špatné, podrývají a rozkládají její sakrální sílu… Každé špatné slovo, které žena vysloví na adresu jiného člověka, ji zbavuje části upřímné víry v Boha a přináší jí do života přesně to, co sama nejvíc odsuzuje. Někdy se stává, že sotva ukončí své pomlouvání něčí osoby, cítí žena náhle slabost a vyčerpání – opustí ji veškerá síla.

Naopak chvála lidí dobrých a spravedlivých a vyzvedání dobrých a ušlechtilých činů měla posilovat ženinu ušlechtilost a přinášet jí sílu.

Pokud jde o vlastního muže a blízké lidi, to, co žena nahlas vysloví, působí jako zaklínání a začíná to ihned působit na ni samotnou a všechny lidi kolem ní.

Také moderní ženy často svou řečí vrší samou negativitu, nadávají samy sobě i svému okolí a nepřikládají síle svých slov a své řeči žádný význam…

Zamyslete se – jaká slova ve svém běžném životě používáte? Jak komentujete svoje jednání, když se vám něco nepovede, když něco pokazíte, něco vám upadne, něco rozbijete..? A jakými slovy podobné situace doprovázíte a komentujete v případě svých blízkých?

Přemýšlejte nad tím a potom proveďte revizi svých vnitřních i vnějších promluv. Přestaňte používat nedobrá slova, přestaňte si nadávat, stěžovat si, vyhrožovat a litovat se. Že to neděláte? A co řeknete na tohle: „Krucinál! Já jsem taková husa! Mám já tohle zapotřebí!? Já se na to vykašlu! Já jsem takovej chudák!“ Jistě nám dáte zapravdu, že toto je nepatrná a velmi jemná ukázka. Čeština zná výrazy daleko šťavnatější a promluvy mnohem košatější. Ale – hodí se to k vám? Nezařazuje to vaši řeč do vzorníku banálních, šablonovitých projevů? K průměru – a nic víc?

=========
Krása je věcí chování
Být šťastná

Facebook Adaline.cz