Asi tak před rokem začala být taková — absolutně nezávislá. A byla na to velice hrdá.
Budila se s budíkem a nikdy se zbytečně nepovalovala v posteli. Bylo jí jedno, zda pije čaj anebo kávu; velmi dlouho překonávala závislost na kofeinu. A překonala ji, přičemž zároveň vypudila ze svého jídelníčku všechno, co bylo sladké, kalorické a neprospěšné. Proto pila po ránu vodu a jedla nesolenou a nesladkou ovesnou kaši.
Rozešla se s kamarádkami, protože na nich nechtěla být závislá. Měla naprosto lhostejný vztah k nakupování — nikdo by jí skutečně nemohl vytknout, že kvůli nějakému blýskavému kusu hadru je schopna ztratit hlavu. A co kvůli nakupování – neztrácela hlavu ani kvůli mužům. Od té doby co vyhodila svého posledního draze milovaného (málem se na něm stala závislou!) už uběhlo mnoho měsíců. Zkrátka a dobře, Absolutně Nezávislá Žena cítila, že schází už jen málo a stane se Ženou Ideální.
V sobotu ráno slyšela za svými dveřmi nějaký šramot. Otevřela. Na prahu stála Kočka a potácela se únavou. Žena se na ni zadívala a překvapeně vydechla:
— To jsi ty?! Ale… Jak to? Tři sta čtyřicet kilometrů?!
— Běžela jsem celý rok — Kočka vešla dovnitř a vysíleně se opřela o nožku křesla.
— Ale proč?
— Stýskalo se mi — zvedla k ní Kočka oči. — Nedokážu žít ani bez tebe, ani bez našeho domova, ani bez našeho muže. A kde vlastně je?
— Ale vždyť já jsem tě odvezla k tetě na venkov… To ses neurazila?
— Nejdřív ano — povzdechla si Kočka. — Ale pak jsem ti to odpustila. Já tě přece chápu – tolik jsi chtěla být nezávislou…
— A taky jsem se nezávislou stala! — Ženin vítězný hlas se náhle zrádně zachvěl.
— No jo, tak gratuluju, zašeptala Kočka. — Co se dá dělat. Den dva si odpočinu a vydám se zpátky.
V noci sebou Žena trhla a otevřela oči — vždycky ji budil nepochopitelný pocit jakési tesklivé prázdnoty v prsou. Kolem srdce cítila chlad — doslova jako by jí někdo tam uvnitř zapnul ventilátor. Už navykle natáhla ruku pro uklidňující prášky — a narazila na teplý kožíšek. Kočka měkce našlapovala na dece, lehla si vedle ní a zamňoukla. Studený ventilátor v hrudi brzy zmizel.
…Uběhly tři dny. Žena se probudila. Půl hodiny se povalovala v posteli, potom spěchala do kuchyně a těšila se na silnou kávu s hořkou čokoládou. Pak se natáhla pro mobil a položila svému draze milovanému nejdůležitější otázku: Kde jsi? — celkem tak použila během včerejška telefon stokrát. Potom si s kamarádkou domluvila schůzku v kavárně. A najednou viděla Kočku sedící u dveří.
— Pusť mě ven, prosím tě — požádala Kočka.
— Ty odcházíš? — v očích Ženy se zaleskly slzy. — Ale já už bez tebe nemůžu být!
— Uklidni se — řekla Kočka. — Jdu se jen proběhnout, brzy se vrátím. A nezavírej prosím tě dveře. Nezávislost neznamená „žádná závislost“, jak sis asi myslela. Nezávislost je vědomí, že dveře jsou otevřené. A taky pocit štěstí, že máš někoho, kvůli komu ujdeš tři sta čtyřicet kilometrů pěšky…
A Kočka překročila práh, když se před tím povzbudivě usmála na Absolutně Normální Ženu…
Elena Marčevská
7 dní sebelásky - Online Kurz Zdarma >>>
Mám se ráda
V tomhle roce si dovolím být milována
