Láska představuje jedno z největších tajemství lidstva. Stává se tématem mnoha uměleckých děl. A každý touží po tom, aby poznal její magické vlastnosti. A většina lidí touží poznat ji z bezprostřední blízkosti.
Co byste asi řekli, že je tím nejcennějším dárkem pro jiného člověka? Samozřejmě. Je to láska a dobrota.
Tyto dva fenomény vždy přicházejí ruku v ruce, představují doslova jeden celek. Lásku a dobrotu je totiž možné darovat nezištně a s těmi nejlepšími úmysly.
Ptáte se, jak to udělat? Ale vždyť je to velice snadné a jednoduché. A není k tomu třeba žádného zvláštního úsilí. Platí, že existují některé věci, «maličkosti», které během času přestáváme vnímat. Ovšem v jistých momentech nám mohou přinést velkou radost a až neskutečně zlepšit naši náladu. A je mnohdy v našich silách, abychom udělali den radostnější a šťastnější pro jiné a potažmo i pro sebe.
Naše dobrosrdečnost vůči ostatním lidem znamená velké pozitivum.
Je docela dobře možné, že se usmějete a někdo ve vašem okolí vám rovněž odpoví úsměvem! Zkuste to například udělat v hromadném dopravním prostředku. Začít můžete třeba u nějakého malého dítěte. To je velice vděčný človíček a nic špatného si o vás nepomyslí. A je pravděpodobné, že vám pak «odpoví» rovněž úsměvem. Máme také jeden další tip: podpořte svého kolegu tím, že mu pomůžete při plnění nějakého náročného úkolu a nebo mu ve vhodný moment vyslovte kompliment.
Muži zase mohou podat ruku mladé mamince s děckem nebo staršímu člověku, když vystupují z autobusu. Někdy je na místě věnovat jistou pozornost svému dobrému příteli nebo příbuznému. Pokud je nemůžeme osobně navštívit, je vhodné poslat jim pohlednici s vlastnoručním podpisem, můžeme zaslat také malou kytici s malou bonboniérou.
Je možné, že vaše sousedka — dáma vyššího věku — čeká, že jí někdo koupí bochník chleba, ale nedočká se. A zde vůbec není důležité, zda má děti či nikoliv. Je možné, že i když děti má, nemohou jí momentálně být nablízku. A vy máte příležitost udělat radost staršímu člověku.
А co je hlavní, neměli byste zapomínat na své nejbližší, totiž na rodiče. Oni nepotřebují projevy naší lásky a dobroty o nic méně než kdokoliv jiný. Navíc to bývají právě oni, s nimiž nejčastěji sdílíme nepříznivé stránky svého života. A tím spíše pak mají právo na projevy lásky a vděčnosti z naší strany. Je na místě jim zatelefonovat a dát jim to najevo. A nebo jim napsat.
А může také nastat situace, že potkáte naprosto cizího člověka, který se prostě potřebuje s něčím svěřit. Buďte potom tak laskaví a vyslechněte jej. Je totiž velmi pravděpodobné, že to pro něho znamená pomoc, kterou velmi nutně potřebuje právě v tu chvíli. Darovat lásku a dobrotu je snadné. Jen je třeba s tím začít. A aniž si toho mnohdy všimnete, bude to dobré, co uděláte pro jiné, mít velmi pozitivní dopad i na váš vlastní život.
Proč nás „bolí duše“ a co proti tomu dělat?
Zradit nebo být zrazen?