Jaké ženy muže odrazují?

Existuje několik opravdu účinných způsobů, kterými žena dokáže muže spolehlivě odradit, aniž by si to přála. Vyhýbejte se těmto hojně rozšířeným chybám.

První: nezahlcujte hned muže svými problémy. Nic muže tak nevyděsí, jako když na něj žena okamžitě začíná přesunovat svoje starosti, ne-li rovnou odpovědnost za sebe. Věty typu „Konečně jsem našla někoho, na koho se mohu spolehnout“ a „Viď, že mi pomůžeš“ muž většinou pokládá za zjevný pokus pověsit se mu na krk s celým balíkem svých problémů minulých i současných. Má pocit, že místo postupného sbližování a sladkého dobývání je mu souzeno sloužit jako zařízení k řešení všemožných trablí, kapajícím kohoutkem počínaje a vlezlým sousedem konče, přičemž nechápe, jak a proč se mu této pochybné cti tak náhle dostalo.

Druhou možností, jak spolehlivě odpudit muže, jsou okamžité narážky na různé materiální okolnosti. „Ten můj mobil se pořád kouše, jenže to víš, už je tak starej a na novej nemám…“. „Vždycky jsem chtěla prožít narozeniny v Paříži. Ale kde na to vzít. Mám je už za týden…“ A tak dále a podobně. Podobné narážky mohou připadat mazané jen ženě – řekněme naivní, ne-li přímo omezené. Muž ovšem zřetelně čte sdělení: „Potřebuji tvé peníze“.

Třetí možnost, jak všechno hned na samém počátku zkazit, je prohlášení, že zájem máte pouze o „vážný vztah“. Přestože to zní jako ze třicátých let minulého století, žen, které tohle pronesou, doopravdy není málo, jakkoli se forma může lišit. Přitom naprosto není vyloučeno, že by s oním konkrétním mužem mohly klidně a splavně přejít po patřičné době k „vážnému vztahu“. Ovšem signalizovat něco podobného na nějaké druhé, třetí nebo páté schůzce je přinejmenším pochybné. Navíc je otázkou, co si dnešní muž má pod tímto archaizujícím termínem představit. V těch třicátých letech jasně „veselku“, jak se tehdy svatbě často říkalo. Ale dnes? Čím neurčitěji to zní, tím víc to muže odrazuje.

Čtvrtý typ zaručeně odrazujícího chování velice často předvádějí ženy, které nedávno absolvovaly rozchod nebo rozvod. Jakmile potkají nového potenciálního partnera, začnou ho seznamovat se smutnou předchozí historií svého života, líčí mu tragické prožitky se svým bývalým, kterého popisují jako výlupek všeho zla a slzí při tom nad hrůzami, jimž byly vystaveny. I kdyby váš bývalý nebyl jemně řečeno tím nejspořádanějším a nejhodnějším člověkem na světě, nelijte na něj špínu před mužem, kterého teprve poznáváte. Svého minulého partnera jste si zvolila sama a pokud jste se rozhodla s ním žít, nejspíš vám v určité době vyhovoval. Co bylo dál, není záležitost pouze vašeho ex, ale také vaše. Je naprosto nevhodné se takhle chovat. Váš eventuální nový partner rychle pochopí, že pokud by snad mezi vámi došlo k neshodě či konfliktu, budete podobné záplavy špíny lít také na něj. Myslíte, že ho něco takového může přitahovat?

Pátá cesta, jak muže odpudit – mlčet o tom, že máte dítě. Skutečně jsem se s podobně pochybným jednáním setkal. Žena vyslovila názor, že zatím mezi ní a tím mužem o nic seriózního stejně nejde, tak proč by mu měla říkat, že má dítě..? Řekne mu to „někdy později“. Zkuste se však vžít do pozice toho muže: během pěti či více schůzek mu žena otevřeně lhala o jedné z nejdůležitějších součástí svého života. A potom najednou: jo a mimochodem, mám tříleté dítě. To je opravdu odpuzující, vždyť která normální máma by v konverzaci dokázala nepřipomenout své dítě, jen tak, jak se hovor odvíjí? Někde s ním třeba byla, nebo onemocnělo a ona nemohla přijít na schůzku, nebo se naučilo číst, vyhrálo v nějaké soutěži… Dítě je přirozenou součástí každodenního života své matky, proto budete-li o něm mlčet, muž bude uvažovat nejspíš nějak podobně: buď ji vlastní dítě nezajímá a není pro ni zas tak důležité, což člověka dost zarazí, nebo si o mě myslí, že jsem ten typ člověka, kterého by mohla existence dítěte odradit od vztahu. A to je urážlivé a odrazující.

Dost žen mi určitě namítne, že když o tolika tématech se mluvit nemá, o čem se vlastně mluvit může? To je jednoduché. O čemkoli, co může odhalit nějaký společný zájem, nebo o tom zájmu, pokud vás náhodou právě on svedl dohromady. O sobě. O tom, co vás zajímá, co vám dělá radost nebo vás zlobí, o svém dětství, o kamarádech. Zdrženlivě, ale otevřeně, bez předstírání, že jste něco jiného, než doopravdy jste a bez chytračení. I když jsou dnes mravy velmi volné a s ničím se zas tak moc nenadělá, máme-li skutečný zájem někoho blíže poznat, staré dobré postupy přijdou ke slovu. Poznat jeden druhého nějakou dobu trvá a na konci vůbec nemusí být idyla společného žití, ale rozchod. Protože se k sobě nemusíte hodit, žádný společný zájem neobjevíte, můžete zjistit, že to, co v životě chcete, se zásadně liší, atd. atp. Přesto se můžete rozejít jako přátelé a vaše seznámení pro vás oba může být něčím přínosné.

To je celé tajemství pěkných, dlouhodobých vztahů, nebo vztahů, které sice nepřerostly v partnerství, ale přinesly nám nějaké poznání: poctivý, otevřený a upřímný přístup od samého počátku. Buďte sama sebou. Buď si vás muž zamiluje takovou, jaká jste, nebo půjdete každý dál svou cestou. Bez pocitu zklamání a hořkosti. Každý z vás to pravé štěstí najde někde jinde.

========
Ty nejhlubší vztahy se vždycky odvíjejí v tichu.
Někdy se vztah prostě dusí…

Facebook Adaline.cz