Ty nejhlubší vztahy se vždycky odvíjejí v tichu.

Mnoha lidem se dnes zdá, že odmlčet se na pár chvil v rozhovoru je prostě trapné, cítí se nesví a připadá jim hrozně těžké takové mlčení nepřerušovat.

Někdy skutečně mluvíme nikoli proto, že bychom snad chtěli říci něco důležitého, opravdového nebo srdečného, dokonce ani proto ne, že skutečně chceme mluvit a máme i co říct, ale čistě jen proto, že jsme nesví, nervózní a neklidní, když v rozhovoru nastane pauza. Mluvíme, abychom se vyhnuli vakuu, aby nás nezaskočila podivná náhlá prázdnota v samém srdci života.

Rozhovor má dýchat.

Ale reagovat takhle na odmlku není vůbec třeba. V některých kulturách amerických Indiánů je zvykem čekat i několik minut, než je vyslovena odpověď na něčí otázku. Odpovědět příliš rychle je pokládáno za neslušnost. Má se za to, že v takovém případě jste jak náleží nenaslouchali tomu, co říkal ten druhý.

Nebojte se zpomalit. Nesoustřeďujte se jen na mysl, vraťte se i k tělu. Obětujte pár chvilek na to, abyste v rozvoru procítili také svoje city. Zkuste se cítit v tom tichu třeba i trapně, nejde-li to jinak. Tak co? Je to jen pocit, ten vám neublíží a mlčení ho stejně zahladí.

Riskněte to, i když ten druhý si bude myslet, že je s vámi nuda nebo že jste nějaký divný. Ale co, aspoň jste skuteční. Aspoň se neschováváte za zdí slov. Aspoň se pokoušíte na toho druhého napojit na poněkud hlubší úrovni. Aspoň máte odvahu cítit a nepředstírat.

Dopřejte svým dnešním rozhovorům více prostoru. Naslouchejte. Čekejte. Odpovídejte z přítomnosti. Rozhovor má dýchat. Nezapomínejte, že ty nejhlubší vztahy se vždycky odvíjejí v tichu. Pozorujte matku pohupující kočárkem, dívejte se na dva staré přátele nebo na milence, jak se procházejí po cestičkách v parku, dívejte se pozorně kolem sebe při vycházkách do přírody. Lidé nepotřebují slova, aby něco cítili, věděli, nebo aby si vzájemně hluboce porozuměli. Možná, že veškerými svými moudrými slovy se vlastně ze všeho nejvíc snažíme dosáhnout mlčení.

7 dní sebelásky - Online Kurz Zdarma >>>