Sharon Stone je v Hollywoodu známá svým vysokým IQ. Blíží se šedesátce, ale to ji nezbavilo smyslu pro humor. Její vtipné poznámky obsahují kolikrát víc životní pravdy, než rozsáhlá naučení vyhlášených guru. Minimálně to platí o postavení moderní ženy v soudobém světě, o kráse a stárnutí, mužích a rodině:
Plastická chirurgie není nic pro mě, ale nijak neodsuzuju ženy, které se k ní uchýlí. Pokud je to učiní šťastnými, proč ne?
Nehodlám skrývat, že jsem vyzkoušela botox. A ne jednou. Ale včas jsem se zastavila, abych se neproměnila v jednu z těch zlatých rybiček brázdících hollywoodské prostory. Kvůli botoxu se herečky rázem začaly podobat jedna druhé. Já bych ráda zůstala sama sebou. Ať ve mně lidé vidí ženu, která prožila zajímavý život.
V Kalifornii žije čtyři sta tisíc odbarvených blondýnek se stejnými nosy, gigantickými rty, implantáty v tvářích a běloskvoucími zuby. Shledává to snad někdo přitažlivým?
V první půli života je tvá tvář něčím, s čím ses narodila. V té druhé tím, co sis zasloužila.
Žena v průběhu života vystřídá mnoho tváří. Je to něco jako účes. Nenosíme pořád stejný. Během života se vyvíjíme a měníme. Učíme se a zrajeme. Díváme se na život jinak a život se jinak dívá na nás.
Ani ta nejdražší kosmetika a nejdražší kadeřník neudělá z ženy krasavici. Nejvýraznější a nejzajímavější jsou ty ženy, které prožily život s jeho vzlety a pády.
Myšlenka věčného mládí je mýtus. Nechci být «nestárnoucí krasavicí». Chci být žena, která ve svých letech vypadá co nejlíp.
Ava Gardnerová patřila k nejkrásnějším ženám na světě. A proč? Protože se sebou nikdy nic nedělala. Vypadala jako žena a nepokoušela se vypadat jako holčička.
Mám celý život jedny a tytéž prsa.
Prožitá neštěstí a zdravotní problémy mě přinutily přestat se zabývat něčím, co mi přinášelo neštěstí a nemoci.
Opravdu hezká žena je vždycky laskavá k jiným ženám a lidem vůbec. Odmítá soupeření, intriky a podrazy.
Výraz, který má žena na tváři, je mnohem důležitější než to, co má na sobě.
Jsi-li chytrá, budeš i hezká. Nehezké neexistují. Jedna je hezká jako růže, jiná jako kaktus.
Nikdy jsem vážně nepřemýšlela nad tím, jestli jsem hezká. Znám ovšem jedno kouzlo: umění vytvářet iluzi přitažlivosti. Když žena vstoupí do místnosti, přítomní nereagují na její krásu, ale na sílu a energii, která z ní vychází.
Ve svých sedmapadesáti se cítím jistější a spokojenější než kdykoli před tím. Nevím, zda to nějak souvisí s duchovností, nebo jestli jsem zmoudřela. S věkem se však člověk stává vybíravějším pokud jde o to, s kým tráví čas a čemu věnuje svůj život.
Mužský pohled na ženské tělo
Naomi Wolfová: ženy si zvykly vnímat samy sebe jako lacinou imitací fotografií modelek
